Jak jsem byl překvapen a dojat, když jsem dnes narazil na článek, který vzpomíná na mého pradědu Leopolda – řezníka a uzenáře s velkým srdcem. Byl to on, kdo štědře věnoval pozemky pro první tenisové kurty v Horních Počernicích na takzvaném Letňáku.
Představte si tu scénu: bylo to 4. dubna 1929 a tenisový kroužek v Horních Počernicích právě vznikl jako součást tehdejší sokolské jednoty. Místem pro trénink se stalo prostorné letní cvičiště zvané “letňák”, situované na rohu dnešních ulic Ve Žlíbku a Otovická. A právě tyto prostory praděda Leopold Suchánek, tehdejší starosta Sokola, nezištně poskytl sportu.
Dle článku měl oddíl na počátku pouhých 28 členů, z nichž bylo 15 žen. Ale již následující rok se odhodlaní tenisté a tenistky zapojily do pravidelných soutěží s okolními kluby. Tenhle článek mi připomněl, jak některými nezištnými kroky můžeme získat nesmrtelnost a děkuji za tuto lekci svému pradědovi. Ač jsem se s ním nikdy neměl možnost osobně setkat, všichni, kdo na něj vzpomínají, mají pozitivní zkušenost. Přísný i laskavý, poctivý i požitkářský, veliký i skromný, to byl můj praděda a stal se tak mým životním vzorem, i když je ideálem, který jsem poznal jen z rodinných a lokálních historek.
Tenis byl vždy součástí naší rodiny – moje Milovaná teta Alenka i strejda Zdeněk mu věnovali čas a energii. Já jsem bohužel jeden z mála v naší rodině, kdo tenis nikdy nehrál, a dost toho lituji. Takže vy, mí milí rodinní tenisti, mějte se tam nahoře pospolu dobře. Já se pokusím vám nedělat tady ostudu bez tenisové rakety v ruce. Hodnoty, které jste žili a předávali z generace na generaci se snažím ctít a dodržovat a předávat i svým dětem.
Celý článek o výročí tenisu v Horních Počernicích můžete najít zde.
