Neurověda, jako disciplína zmapovala, jak mozek reaguje na určité podněty a co ovlivňuje jednotlivé pochody. Vědci zjistili, že lidé jednají pod vlivem zažitých konceptů, které je v různých situacích svazují. V případě, že se dostávají do emocí, nedokáží vědomě činit závažná rozhodnutí a jedou v zažitých kolejích a opakují stále stejné chyby. Co hůř, opakováním stále stejných postupů často ztrácejí sebedůvěru a schopnosti efektivně jednat. Tyto poznatky využívá neurokoučink.
Neurokoučink
Neurokoučink pracuje s respektováním základních principů fungování lidského mozku a umožňuje tak vedení rozhovoru takovým způsobem, aby klient objevoval nová řešení. To jestli se stanou návykem záleží na jeho píli, ochotě a motivaci k vlastní změně. Nebojím se konstatovat i závislost na míře dosaženého úspěchu, tedy náročnosti zvládnutého úkolu a zpětné vazby na změny od okolí, kterou si při systematickém koučovacím přístupu zažije snad každý klient.
Propojení neurovědy a účinných koučovacích technik představil světu poprvé Australan Dr. David Rock v roce 2006. Tuto unikátní metodu rozšířil do více než 30 zemí světa. Současná doba si totiž žádá změnu. Tlak na výkon sílí a abychom uspěli, je nezbytné oprostit se od hluboce zakořeněných vzorců chování.
Řízení změn v organizacích
Jednou z největších výzev, které dnes organizace čelí je, jak uspět v turbulentním prostředí neustálých dynamických změn. Neurověda nabízí řešení rozklíčováním hlubších principů fungování lidského mozku a proč lidé změny nemají tak moc rádi. Nabízí tak vhled do problematiky hledání cest, jak dosáhnout hodnotných výsledků a jak mozek řídí mentální zdroje s ohledem na jejich významnost a možnost hrozby. Řešení problémů, konfliktů nebo hledání nových kreativních, rozumějte neznámých řešení je tak jedna z nejnáročnějších mozkových činností.
Neurověda může organizacím pomoci k efektivnějšímu řízení změn a celkově vyšší produktivitě, a co víc spokojenosti zaměstnanců. Čím více porozumíte fenoménu změny, tím lépe a efektivněji ji budete umět řídit. Neurověda vysvětluje proč funguje umožnit lidem převzít odpovědnost za řešení, a také proč mnozí bohužel nejsou úspěšní. Například používání negativní motivace strachem nebo naopak mávání před nosem cílovými dárečky je při implementaci náročných změn málokdy smysluplné. Mnohdy je klíčovým faktorem úspěchu právě komunikace, empatie a důvěra.
